Tisíce dýní končí po Halloween v Anglii v koši, skutečné plýtvání

Britská tradice vyřezávaných dýní má atraktivní vizuál, ale i nepříjemné dozvuky. Každý listopad se po Halloweenu hromadí před domy a v popelnicích kusy, které by se klidně daly sníst. Podle charit a tamních médií končí ročně v odpadu až 15 milionů dýní. Většina je přitom stále jedlá a zdravotně nezávadná, jen zkrátka ztratila dekorativní kouzlo.

Rozsah problému připomíná lednové stání u kontejnerů s vánočními stromky. V obou případech jde o symbol, který po svátcích ztrácí funkci. Rozdíl? Dýně je plnohodnotná potravina. Když ji po vyřezávání hodíš do směsného odpadu, promrháš energii farmářů, vodu i půdu, která úrodu vyživila. A to jen proto, že kalendář otočil list.

Vnímáme je jako oranžový piktogram Halloweenu, ale dýně je hlavně jídlo. Je bohatá na vlákninu, vitaminy A a E, a obsahuje beta-karoten, který podporuje zrak i imunitu. Dužina chutná nasladle, semínka se dají opražit a slupka u některých odrůd změkne při pečení. Proč tohle všechno nevyužít?

Když dýni vydlabeš, dužinu nevyhazuj. Základní krémová polévka zabere dvacet minut a zvládne ji každý. Pečené kostky s olivovým olejem, česnekem a rozmarýnem jsou rychlá večeře. A semínka usuš, osol a máš výživnou svačinu. Je to jednoduché gesto proti plýtvání, které se dá opakovat každý podzim. A pokud vařit nechceš, daruj celou dýni potravinové bance nebo komunitní lednici.

V hrabství Sussex na jihu Anglie se rozhodli situaci otočit. Projekt Sussex Surplus sbírá neprodané a „křivé“ dýně přímo na polích a v skladech. Spolupracuje s farmáři, jako je James, kterému po vrcholu sezony zůstávaly celé palety. Tým dobrovolníků dýně očistí, naporcují a v komunitní kuchyni zpracují na polévky, pyré a kořeněné směsi.

Výsledky pak prodávají v místních obchodech a kavárnách, část putuje do škol a charit. Farmář dostane férový příspěvek, města méně odpadu a zákazníci lokální produkt s jasným původem. Na problém opakovaně upozornil i instagramový účet @FranceTVNature, který sdílí příběhy „zachráněných“ plodin. Model je jednoduchý, replikovatelný a stojí na důvěře v lokální řetězec.

Sussex Surplus ukazuje, že změna je možná, ale naráží na praktické výzvy: logistiku sběru, kapacity kuchyní i sezonnost. Přesto se vyplácí. Každá zachráněná dýně znamená méně emisí a víc dostupného jídla. Dlouhodobě může dojít k posunu vnímání – dýně není jednorázová rekvizita, nýbrž surovina s kulinárním potenciálem a symbolem odpovědnosti.