Dno lednice není určeno pro zeleninu: na co je skutečně určeno

Lednička není jen bílá skříň s policemi. Každá zóna uvnitř má svůj smysl a drží jiné klima. Spodní zásuvka bývá brána jako „šuplík na zeleninu“, ale její využití je ve skutečnosti mnohem širší. Záleží na konstrukci tvé lednice, proudění vzduchu a regulaci vlhkosti. Když to pochopíš, prodloužíš čerstvost surovin a snížíš plýtvání, které nám proteče mezi prsty i peněženkami. V době dražších energií a potravin se správná organizace vyplatí dvojnásob.

Teplota a vlhkost se v lednici liší podle místa. Zadní části a spodní police jsou chladnější, dveře naopak teplejší a méně stabilní. Nastav si střed lednice na cca 4 °C, mrazák na −18 °C. Nezapomínej: čím chladněji bez důvodu, tím víc energie to vezme.

• Horní a střední police: hotová jídla, mléčné výrobky, jogurty, sýr v uzavřené nádobě.
• Spodní police nad zásuvkami: syrové maso a ryby (kvůli nejnižší teplotě a kapkám).
• Dveře: omáčky, hořčice, kečup, nápoje. Vejce raději dovnitř, ne do dveří.

Nedávej dovnitř horké jídlo, nenechávej otevřené nádoby a nepřeplňuj prostor – bráníš proudění vzduchu. Občasné přerovnání a otření kondenzátu snižuje spotřebu i riziko zápachu. Levný teploměr do lednice pořídíš za 150–300 Kč a vyhneš se odhadům.

Většina lednic má „crisper“ zásuvky se zvýšenou vlhkostí pro křehkou zeleninu a ovoce s vysokým podílem vody. Typicky sem patří mrkev, papriky, okurky, saláty, špenát, bylinky. Vysoká vlhkost brání vadnutí, nízká cirkulace zase vysychání. Některé modely mají posuvník (ikona kapky/sluníčka): zavři jej pro listovou zeleninu, pootevři pro jablka či hrušky, které uvolňují ethylen.

• Vkládej suché, neomyté kusy (omyj až před použitím).
• Použij papírovou utěrku na dno – pojme kondenzát a prodlouží čerstvost.
• Odděluj ethylenové „urychlovače“ (jablka) od citlivých druhů (brokolice, listy).

Pozor, některé lednice mají dole „zero/fresh“ zónu kolem 0–1 °C s nižší vlhkostí. Ta je skvělá na maso, ryby a uzeniny, ale ne na saláty. Zkontroluj piktogramy nebo manuál. A mýtus na závěr: vejce do zásuvky nepatří – nech je v původním obalu na střední polici, kde je teplota stabilnější.

Některým druhům chlad nesvědčí kvůli textuře, chuti nebo ethylenu. Začni tím, že je necháš při pokojové teplotě mimo přímé slunce.

• Banány, mango, ananas: v chladu šednou a moučnatí.
• Rajčata: chlad potlačí aroma a „zvlní“ dužinu. Skladuj stopkou dolů na kuchyňské lince.
• Brambory: škrob se v chladu mění na cukry, vzniká sladká pachuť. Ideál je 8–12 °C ve tmě.
• Cibule a česnek: chtějí sucho a vzduch. Lednice podporuje plesnivění.
• Pečivo: v chladu rychleji stárne. Raději chlebník, popř. zamrazit.

Avokádo nech dozrát venku; jakmile je měkké, můžeš je krátce „zachladit“ na zpomalení.