6 běžných potravin, které skrývají neuvěřitelná tajemství (3. vás šokuje!)

Banány obsahují draslík, který je pro naše tělo nezbytným minerálem. Velmi malé množství draslíku však tvoří radioaktivní izotop draslík-40, který se přirozeně vyskytuje. Tato dávka je samozřejmě nepatrná a naprosto neškodná, ale technicky vzato bychom při nahromadění dostatečného množství banánů mohli dosáhnout měřitelné úrovně radioaktivity. Tato vlastnost však inspirovala vznik neformální měrné jednotky: „banánového ekvivalentu dávky“, která se používá ke srozumitelnému vysvětlení pojmu radioaktivity.

Zajímavost: Aby člověk přijal skutečně škodlivou dávku záření, musel by najednou sníst více než 10 milionů banánů!

Mrkev nebyla vždy oranžová. Původně byla fialová, žlutá nebo bílá. Oranžová mrkev se objevila až v 17. století v Nizozemsku jako pocta rodu Oranžských, nizozemské královské rodině. Zemědělci začali z vlastenectví vybírat a pěstovat pouze oranžovou mrkev a ta se od té doby stala světovým standardem.

Zajímavost: Fialová mrkev se vrací do módy díky vysokému obsahu antokyanů, rostlinných pigmentů se silnými antioxidačními vlastnostmi.

Kečup je dnes všudypřítomný na hranolkách, hamburgerech a hot dogu, ale jeho původ je mnohem... léčivější. Nejstarší verze pocházejí ze 17. století a neobsahovaly rajčata: šlo o fermentované omáčky na bázi ryb, rozšířené v Asii. V roce 1834 americký lékař John Cook Bennett propagoval rajčatový kečup jako lék na zažívací a gastrointestinální potíže. Propagoval dokonce pilulky na bázi kečupu a tvrdil, že mají příznivé účinky na trávení.

Zajímavost: Kečup získal sladkou a štiplavou chuť, jakou známe dnes, až koncem 19. století díky přidání cukru a octa.

Pro Maye a Aztéky nebylo kakao sladkou pochoutkou, ale platidlem (cennějším než zlato) a rituálním nápojem. Kakaové boby se používaly k placení daní nebo mezd a hořký, kořeněný nápoj (s chilli papričkou) byl vyhrazen válečníkům a šlechtě. Teprve po příchodu do Evropy se začalo kakao sladit cukrem a mlékem a vznikla čokoláda, jak ji známe dnes.

Zajímavost: Aztékové považovali kakao za dar bohů a používali ho také při náboženských a svatebních obřadech.

Itálie se pyšní více než 350 různými tvary těstovin a každý z nich má svou specifickou funkci: tvar těstovin (a zejména jejich otvory) je navržen tak, aby odpovídal druhu omáčky.

• Rigatoni díky vroubkům na povrchu lépe zachycují husté omáčky.
• Bucatini se svým středovým otvorem pojmou řídké omáčky, například omáčku all'amatriciana.
• Ditalini se používají do polévek, protože se snadno nerozvaří.

Zajímavost: Imbutini, vytvořené v roce 2013 v Ozzano dell'Emilia, svým tvarem připomínají nálevku. Tato zvláštní struktura jim umožňuje rovnoměrně zachycovat omáčku, takže se hodí zejména k hustým omáčkám.

Tenké a křupavé bramborové chipsy, jako ty prodávané v sáčcích, nevznikly náhodou. Podle legendy si v roce 1853 zákazník restaurace v Saratoga Springs (stát New York) stěžoval, že podávané brambory jsou příliš tlusté. Šéfkuchař George Crum je ze zlomyslnosti nakrájel na velmi tenké plátky a usmažil dokřupava. Výsledek? Zákazník byl nečekaně nadšený a „Saratoga Chips“ se brzy staly gastronomickým fenoménem, který dal vzniknout miliardovému průmyslovému odvětví.

Zajímavost: První balení chipsů se prodávala v plechovkách, teprve později se začaly prodávat v sáčcích.