6 běžných potravin, které skrývají neuvěřitelná tajemství (3. vás šokuje!)
Každý den otevíráme spižírnu nebo ledničku, aniž bychom o tom příliš přemýšleli, ale některé z nejběžnějších potravin skrývají překvapivé příběhy, na které často zapomínáme nebo je vůbec neznáme. V této cestě za vědou, historií a kulturou vám odhalíme fascinující pozadí 6 každodenních potravin.
Cesta za zajímavostmi a nečekanými pravdami, která ukazuje, že jídlo je mnohem víc než jen potrava. Pokud rádi objevujete skryté stránky každodenních věcí, připravte se na to, že se na svou kuchyni budete dívat novýma očima.
1. Banány: a... mírně radioaktivní ovoce
Banány obsahují draslík, který je pro naše tělo nezbytným minerálem. Velmi malé množství však tvoří draslík-40, přirozeně se vyskytující radioaktivní izotop. Dávka je samozřejmě nekonečně malá a naprosto neškodná, ale technicky vzato, pokud bychom nahromadili dostatečné množství banánů, mohli bychom dosáhnout měřitelného prahu radioaktivity. Tato vlastnost však inspirovala vznik neformální měrné jednotky:"banánového ekvivalentu dávky", který se používá k přístupnému vysvětlení pojmu radioaktivita.
Skutečnost: Abychom dosáhli efektivně škodlivé dávky záření, museli bychom najednou sníst více než 10 milionů banánů!
2. Mrkev: z fialové na oranžovou z politických důvodů
Mrkev nebyla vždy oranžová. Původně byla mrkev fialová, žlutá nebo bílá. Oranžová se objevila až v 17. století v Nizozemsku jako pocta nizozemskému královskému rodu Oranžských. Zemědělci začali z vlastenectví vybírat a pěstovat pouze oranžovou mrkev a odtud se stala světovým standardem.
Zvědavost: Fialová mrkev se vrací díky vysokému obsahu antokyanů, rostlinných pigmentů se silnými antioxidačními vlastnostmi.
3. Kečup: lék z minulosti
Kečup je dnes všudypřítomný na hranolkách, hamburgerech a hot dogu, ale jeho původ je mnohem... terapeutičtější. Nejstarší verze pocházejí ze 17. století a neobsahovaly rajčata: byly to fermentované omáčky na bázi ryb oblíbené v Asii. V roce 1834 americký lékař John Cook Bennett propagoval rajčatový kečup jako lék na zažívací potíže a gastrointestinální problémy. Propagoval dokonce pilulky na bázi kečupu a tvrdil, že mají blahodárný vliv na trávení.
Zvědavost: Kečup získal sladkou a štiplavou chuť, jakou známe dnes, až koncem 19. století díky přidání cukru a octa.
4. Čokoláda: vzácná měna a posvátný nápoj
Pro Maye a Aztéky nebylo kakao sladkou pochoutkou, ale platidlem (cennějším než zlato) a rituálním nápojem. Z kakaových bobů se platily daně nebo mzdy a hořký, ostrý nápoj (chilli) byl vyhrazen válečníkům a šlechtě. Teprve po příchodu do Evropy se začal sladit cukrem a mlékem a stala se z něj čokoláda, jak ji známe dnes.
Zvědavost: Aztékové považovali kakao za dar bohů a používali ho i při náboženských a svatebních obřadech.
5. Těstoviny: díry mají svůj účel
Itálie se pyšní více než 350 různými tvary těstovin a každý z nich má specifickou funkci: tvar těstovin (a zejména jejich otvory) je navržen tak, aby odpovídal druhu omáčky.
- Rigatoni díky svým vnějším pruhům lépe drží husté omáčky.
- Bucatini se svým středovým otvorem pojmou tekuté omáčky, jako je například all'amatriciana.
- Ditalini se používají do polévek, protože se nesnadno třepí.
Zajímavost: Imbutini, které vznikly v roce 2013 v Ozzano dell'Emilia, připomínají svým tvarem nálevku. Tato zvláštní struktura jim umožňuje rovnoměrně držet omáčku, takže jsou ideální pro husté omáčky.
6. Čipy: zrozené z (úspěšné) pomsty
Tenké, křupavé chipsy v sáčcích nevznikly náhodou. Podle legendy si v roce 1853 jeden ze zákazníků restaurace v Saratoga Springs (stát New York) stěžoval, že podávané brambory jsou příliš tlusté. Šéfkuchař George Crum je ze zlomyslnosti nakrájel na velmi tenké plátky a usmažil je do křupava. Výsledek? Zákazník byl nečekaně nadšen a "Saratoga Chips" se brzy staly gastronomickým fenoménem, který dal vzniknout mnohamiliardovému průmyslovému odvětví.
Zajímavost: První balení chipsů se prodávala v plechovkách, pak se přešlo na sáčky.
Eva Alberghetti
Komentáře